Nákup dětských lyží - jak postupovat při výběru a nákupu

KDY MAJÍ DĚTI ZAČÍT ?                  

Obligátní odpovědí na otázku kdy začít učit děti lyžovat je lakonické stanovení nejnižší věkové hranice, a to mezi dvěma a třemi lety. Hotovo. Tečka. Takovéto zjednodušení má v mnoha případech za následek zbytečné rozčarování zklamaných rodičů, jejichž tříleté i starší ratolesti, vytrvale padající zpravidla na záda při pokusech o sjetí sebemenšího kopečku, chápou lyžování jako nezasloužený trest a lyže nenávidí. Donucovací prostředky se míjí účinkem, dětské slzy i nervy cvičitelů tečou.

Příčinou opakovaně neúspěšných prvních pokusů je ve většině případů opožděný rozvoj balančních schopností. Děti pociťují radost z klouzání (a lyžování není nic jiného než klouzání po sněhu), až když je u nich dokončen vývoj centra pro rovnováhu, uloženého ve skalní kosti spánkové části lebky. Problém spočívá v individuálních odlišnostech spojených s procesem „zrání“ této důležité řídicí jednotky. 

Mnohé tříleté i mladší děti tak „předbíhají“ své starší a zpravidla větší a silnější kamarády, jež vlastní trapné začátky a lyžařská neohrabanost deprimují a odrazují. Co s tím? 
Nabízí se jednoduchý kontrolní test:

Dříve než začneme analyzovat situaci na trhu s lyžařskou výzbrojí, přihlašovat děcko do lyžařské školky nebo vybírat terén pro rodičovskou úvodní lekci, hledáme příležitost, při které by se náš potomek mohl sklouznout jen tak v botách na ledové ploše v bruslařské hale, nebo na zamrzlé louži. Přijde-li této kratochvíli rychle na chuť, mají první nákupy výzbroje a úvodní lyžařské lekce smysl. Zkušenosti ukazují, že vyrovnání se „šikovnějším“ mladším dětem je při optimálních podmínkách záležitostí necelé jedné sezóny, po které na někdejší zaostávání nikdo ani nevzdechne.

VELKÉ BOTY, DLOUHÉ LYŽE?

Nabídka na trhu je dnes bohatá, až matoucí, ale jedna potíž zůstává: náklady na pořízení nejsou zanedbatelné. Nelze se proto divit všeobecné snaze opatřit vše raději delší a větší, aby rychle rostoucím uživatelům sloužilo toto vybavení alespoň dvě sezóny.
Bohužel – platí zde přímá úměra. Čím bude větší ona „rezerva“, se kterou vše nakoupíme, tím hůře se budou nejmenším adeptům lyžařského umění 
jejich „prkýnka“ ovládat, o to delší bude ne zrovna příjemná etapa prvních pokusů a pádů a vzdálenější radost z kontrolovaných sjezdů a z rychlých pokroků.

Nabízí se praktické řešení četné půjčovny, ale především prodejny použité výzbroje. Zde je možné vyměnit s doplatkem lyže i boty, ze kterých děti za léto „vyrostly“, za vhodnější. 

Několik rad při nákupu použitých lyží:
Při výběru použitých lyží zkontrolujte dostatečnou tloušťku hrany v nejširších místech skluznice. Lyže z půjčoven bývají častěji servisovány a díky přítlaku brousícího stroje ubývá hrana nejrychleji právě tam, kde je lyže nejširší. Zkontrolujte pohledem od špičky a od patky po jednotlivých hranách, je-li linie průhybu lyže naprosto plynulá, není-li lyže prošlápnutá. Položte lyže vedle sebe na rovnou podložku, měly by mít střed stejně vysoko. Pokud je jedna z nich níže, je unavená. Případně ještě souměrnost 
paty a špičky - vrtuli na rovné podložce (kvůli brzdám musíte s botou). Pokud není lyže oservisovaná, měla by být o to levnější a měli byste ji dát hned přebrousit.
Zkontrolujte i funkci vázání.

JAK VYBRAT SPRÁVNOU LYŽI?

Naším hlavním požadavkem je snadná ovladatelnost za podmínek, jaké se vyskytují na upravených trasách. Ten splňují moderní, carvingové lyže, rozhodně kratší, než je výška postavy, lyže dostatečně vykrojené v bocích, podélně měkké, případně s vyšší stavbou vázání.

Délka lyže
Pro děti volíme délku lyží o 10 - 15 cm kratší, než je výška postavy. Setkali jsme se i s doporučením volby délky lyže k ohryzku dítěte. 

Rádius
Platí jednoduchý vztah – čím výrazněji jsou lyže vykrojené, tím jsou točivější, pro děcka snadněji ovladatelné. I nejkratší vyráběné dětské lyže (okolo 70 cm) z produkce renomovaných firem mají poloměr bočního krojení R vyznačen v designu. Máme-li možnost výběru, volíme lyže s nejmenším poloměrem. U zmíněných kraťásků to bude R 4 až 5 m, někdy i méně. U lyží dlouhých 1 m by R neměl překročit desetimetrovou hranici.

VÝBĚR LYŽAŘSKÝCH BOT?

Speciální lyžáky nabízejí výrobci i pro děti. Nejsou to jen menší velikosti, co dělá juniorské boty vhodnějšími pro děti. Dětská noha vyžaduje nejen pevné držení, ale i měkkou vnitřní botu a značně vyšší tepelný komfort. Boty nesmí být moc velké, aby v nich noha neplavala. V příliš těsné botě ale bude dětské noze brzy zima.
Rozhodneme-li se pro lyže s bezpečnostním vázáním pevně upínajícím botu k lyži, není jiná volba, než speciální obuv z plastu uzavíratelná jednou nebo více přezkami. Při výběru takových bot je nutné, kromě vhodné velikosti, věnovat pozornost i druhému, obvykle opomíjenému hledisku: ani ty první nezvykle pevné a relativně těžké lyžařské boty by neměly svému malému uživateli překážet při pokusu o náklek. Bota, která nedovolí, aby holeň sevřela s chodidlem ostrý úhel, překáží při chůzi a brání v zaujetí optimálního postoje při jízdě na lyžích.

Zkoušení dětských (ale nejen dětských) lyžařských bot doprovází často bezradnost okolo stojících poradců.

Důležité jsou zde dva kroky: 

1. ve vnitřní botce vyjmuté ze skeletu děcko zatlačí silou chodidlo do paty a rodič pohmatem zjistí pozici palce v botce
2. v botě s pevně zataženými přezkami se při výrazném nakleknutí nesmí zvedat pata chodidla. Při výsedu s lýtky opřenými o manžety bot 
nesmí tlačit palce ve špičce skeletu (zkoušíme obě boty současně).

LYŽAŘSKÁ HELMA?

Nezbytnou součástí každého sjezdaře, ať už vyjede na svah dvakrát do roka, nebo tam tráví každou volnou chvilku, je lyžařská helma. Úrazy hlavy patří vždy k těm nejvážnějším a často zanechávají trvalé následky. A je to právě helma, která dokáže většině z nich zabránit. Všechny lyžařské helmy na trhu musí bezpodmínečně splňovat bezpečnostní normu EN 1077, která určuje minimální standard ochrany hlavy a zaručuje, že helma splnila požadavky evropské směrnice bezpečnosti. Stejně tak by měla být helma opatřena návodem k používání, který uživatele poučí, jak s helmou zacházet a udržovat ji. Klasické lyžařské helmy mají pevný skelet zasahující až do oblasti uší a často i možnost připevnění integrálu, tedy chrániče brady. Vedle bezpečnosti je důležité hlavně pohodlí. Těžko strávíte půl dne v přilbě, ze které vás bude dva dny bolet hlava nebo krk. Helma by měla na hlavě pevně sedět, ale současně nesmí nikde tlačit.

Výrobci se dnes snaží, aby prodávané helmy byly co nejlehčí a lyžař tak namáhal svou krční páteř i šíjové svalstvo co nejméně.   
Na váhu helmy se tak hledí nejvíc u dětí. Velikost udávají výrobci zpravidla v centimetrech, stejně jako u čepic. Některé helmy mají vnitřní prostor regulovatelný, což oceníte opět hlavně u dětských modelů. Největší rozdíly mezi jednotlivými typy spočívají ve vnitřním zateplení. Některé modely mívají polstrování vyjímatelné, což je výhodné hlavně proto, že ho lze snadno vyprat. U pevně vsazeného polstrování je však možné toto jednoduše vyřešit speciální čepicí s plochými švy určené do helmy. Vedle tepelné ochrany nabízí spousta modelů i odvětrávání ve formě otvorů ve skeletu. Někdy i uzavíratelných. Dobrou vychytávkou jsou i úchyty pro pásek lyžařských brýlí, který mají některé modely nejen vzadu, ale i po stranách, a brýle tak lépe drží.

Lyžařskou helmu není důležité jen dobře vybrat, ale i správně nosit. Účelně nasazená helma začíná už 2 cm nad obočím a chrání tak i čelo. Pamatujte, po každém silném nárazu je nutné helmu vyměnit, protože skelet již může být porušen!

LYŽAŘSKÉ HOLE?

Stejně tak, jako u mnoha věcí jsou i na používání lyžařských holí u dětí 2 názory. Všeobecně se spíše častěji setkáme s tím, že úplně nejmenší začínající lyžaři pro první lyžařské pokusy hole nepotřebují. Již tak mají práci ukočírovat rozjíždějící se lyže a zvyknout si na nové podmínky v helmě a pevných botách, tak nač jim k tomu dávat do rukou ještě další přítěž. Ovšem i tady jsou odpůrci, kterým takto vedený lyžařský vycvik připadá neúplný a uspěchaný. Volba je na Vás.

A CO DÁLE?

Aby dítko vydrželo celý den v přezkáčích, musí v nich mít pohodlí. To znamená, že nic netlačí a nedře. Bez odkladu proto pořiďte ponožky určené speciálně na lyže. Nemají žádné zbytečné švy, nebudou dělat otlaky na holeni, neshrnují se a jejich funkční materiál zpracuje vzniklou vlhkost. Zadruhé to jsou kvalitní rukavice. Zmrzlé prsty nemáme rádi nikdo a vaše dítě si přece potřebuje osahat všechen ten bílý sníh a pokusit se alespoň o jednu kuličku. Tady dvojnásob platí  – proti vodě a proti oděru. Dětské rukavice mívají navíc delší zápěstní část na konci stahovatelnou gumičkou, aby se zamezilo vniknutí sněhu dovnitř.

Pod helmu pořiďte raději kuklu z funkčního materiálu nebo speciální čepičku, klasickou čepici nechte dítěti jen pro aktivity mimo sjezdovku. Helma má ale  kromě ochranné funkce i dobré termoizolační vlastnosti, neboť více jak 40 % tepla odchází právě hlavou. Nezbytné jsou také sjezdové a sluneční brýle. Ani zde malé lyžaře nezanedbávejte a dopřejte jim to, co sobě. Dětské brýle musí jít dohromady s helmou a jsou vybaveny dvojitým sklem proti pocení. Vybírat můžete z několika odstínu skel, včetně polarizační úpravy.

K bezpečnostním prvkům dále patří i chránič páteře. Koupíte ho pro děti zhruba od tří let věku a podle rychlosti růstu jim vydrží i dva roky. Pro děti od osmi let už koupíte i shorty – chrániče boků a hýždí. Jsou značené jako nejmenší dámská velikost XS.

Zdroj části textu  www.snow.cz